Jiří Vítek (Patrioti ČR): Potřebujeme neutralitu? Nebo nám vystačí Švejk?

19.03.2017

Jen na okraj zmíním, že neutralita neznamená nějaký pacifistický stát, který nechá přes své území volně pochodovat armády ze západu na východ a opačně. Neutralita znamená silnou moderní armádu, rozpočet na úrovni 4-6% HDP, povinnou vojenskou docházku minimálně na šest měsíců, aktivní zapojení záložáků, pravidelná cvičení. Zdá se to jako utopie? Ne, jen máme v sobě nějaký vnitřní hlas být vždy na nějaké straně a alibisticky věřit, že nám někdo jiný pomůže a bude dobrovolně za půlitr plzeňského nechávat umírat své vojáky za nás.

Neutralita je velmi složitá záležitost, kdy naši sousedé a velmoci musejí toto rozhodnutí respektovat a uznat, druhá stránka věci je, že dohody mnohokrát neplatí ani v době míru a už vůbec ne v době konfliktů, proto musí být naše armáda tak silná a samostatné, že kvůli zemi, která nemá ropu ani jiné důležité strategické suroviny nemá cenu riskovat ztrátu techniky a především lidských životů při útoku na ni. Proto musíme pochopit, že za svobodu je třeba v extrémních případech bojovat a někdy se prostě u toho i umírá a přichází o ruce nebo o nohy, jinak to bude vždycky svoboda v rukou těch druhých. A nakonec si říci, chceme tedy po tom všem co víme skutečně svobodu?

Dohoda cár papíru, prostě normálka

Nemá cenu připomínat Mnichov nebo rok 1968 a současná situace okolo ekonomických imigrantů a muslimské infiltrace do Evropy nám ukazuje, že stát nemůže čekat na rozhodnutí sociálních inženýrů v Bruselu, protože podle nich je jediným řešením vyhrožovat členským státům za stavění plotů či odmítání kvót. A náš naoko švejkovský postoj tuzemských politiků bohužel nedokázal za třicet let vygenerovat sebevědomé politiky s akcentem na vlastenectví. Těch současných je třeba se co nejdříve zbavit, otázka je kdo je nahradí, ale to je na jiný blog.

Pro Rakousko je neutralita součást národní identity

Patrioti ČR jsou první politickou stranou, která toto téma předkládá k veřejné diskuzi. Není v Evropě stát, který by si zasloužil neutralitu víc než ten náš. Nemáme imperiální choutky, okolním státům jsme spíše pro smích " Češi nikdy nemůžou prohrát ve válce, protože nikdy nebojují" apod. Jsme Švejci a rochníme se v tom, vůbec nám nevadí, že toto naše mimikry už přenášíme na další generace. Nejblíže je nám model neutrality v Rakousku. Rakouská republika přijala koncept tzv. trvalé neutrality již v roce 1955. Trvalá neutralita byla definována jako způsob, jak si udržet politickou nezávislost a teritoriální nedotknutelnost. Za porušení tohoto konceptu však lze považovat již vstup země do OSN a vyvíjení konceptu tzv. aktivní neutrality.

Maastrichtská smlouva zavádí Společnou bezpečnostní a obrannou politiku, která se tak stala součástí acquis a měla být převedena do rakouské legislativy. Rakušané v referendu v roce 1994 schválili vstup své země do Evropské unie. Parlament odsouhlasil dodatek rakouské ústavy vysvětlující, že účast Rakouska v SZBP není v rozporu se zákonem o neutralitě z roku 1955.

Po ratifikaci Amsterodamské smlouvy parlament ústavu znovu doplnil prohlášením, že Rakousko se může účastnit tzv. Petersberských úkolů. I když je tedy Zákon o neutralitě nadále v platnosti, byl redukován výše zmíněným vývojem: Rakousko se nepřipojí k žádné vojenské alianci a nepovolí přítomnost cizích jednotek na svém území.

Rakouskou bezpečnostní politiku určuje Rakouská bezpečnostní a obranná doktrína, která byla přijata parlamentem 12. prosince 2001. Rakousko se v budoucnosti jen těžko vzdá své neutrality. Ta se těší i vysoké podpoře veřejnosti. Řada Rakušanů neutralitu považuje za součást své národní identity.

Irsko spoléhá na OSN

Jinak postavení je irská neutralita, kdy její základy jsou stanoveny v článku 29 irské ústavy. Irskou neutralitu definuje především nezapojování do vojenských aliancí. Již několik irských vlád se zavázalo, že se nepřipojí k vojenské alianci, aniž by se k tomu měli možnost vyjádřit občané. To se stalo i v roce 2002, kdy Irové souhlasili se Smlouvou z Nice a zároveň odsouhlasili dodatek ústavy, který Irsku znemožňuje účastnit se evropské obrany bez souhlasu v dalším referendu.

Irsko v současnosti není členem žádné vojenské aliance. Za hlavního garanta své bezpečnosti považuje Organizaci spojených národů, což je k absolutní neschopnosti OSN velmi diskutabilní. Podle vyjádření irské vlády Irsko není "ideologicky neutrální".

Irsko se snaží hrát aktivní roli v prevenci konfliktů a operací na udržení míru. Irsko chce hrát na mezinárodním poli konstruktivní roli.V případě irské neutrality hrají důležitou roli četná referenda o evropských záležitostech. Neutrality se určitým způsobem dotýkalo každé z uskutečněných lidových hlasování.

Švýcarsko, Rakousko, Česko a proč ne?

Jiří Vítek