Lithium: odpověď z ministerstva průmyslu. Přednost v těžbě nemá stát ...

24.04.2017

Připravovaná Surovinová politika České republiky uvádí lithium v Krušných horách jako příklad perspektivní high-tech suroviny s velkým využitelným potenciálem. Perspektivu potvrzují informace z různých zdrojů, které uvádějí, že např. cca 90 % notebooků a 60 % mobilních telefonů využívá baterie na bázi lithia. Perspektivní je dle dostupných informací i využití lithia v bateriích pro elektromobily, či při výrobě velkokapacitních baterií pro skladování elektřiny z OZE. Lithium je kromě uskladňování energie v bateriích využíváno rovněž v medicíně jako součást léků, ve slévárenství jako součást pevných konstrukčních slitin např. s hliníkem, hořčíkem a v dalších oborech.

V současné době se v České republice lithium netěží ani nezískává z jiných zdrojů. Existuje však předpoklad, že v budoucnosti by k těžbě mohlo dojít. Nejpravděpodobnější se skutečně jeví lokalita Cínovec, na kterou jsou zaměřené iprobíhající průzkumné práce, jež by měly upřesnit výši těžitelných zásob.

V prostoru Cínovce jsou Ministerstvem životního prostředí vydána 3 osvědčení o výhradním ložisku (§ 6 zákona č. 44/1998 o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "horní zákon"), pro která je i stanoveno chráněné ložiskové území (§ 16 horního zákona):

• Cínovec - jih, organizace pověřená ochranou a evidencí ložiska: DIAMO s.p., nyní řízení o vydání předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Cínovec III pro GEOMET s.r.o.,

• Cínovec - východ, nové ložisko prozkoumané GEOMET s.r.o., vydán předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Cínovec II,

• Cínovec - odkaliště, nové ložisko prozkoumané a.s. Cínovecká deponie, stanoven DP Cínovec I.

V tomto prostoru jsou také stanovena 3 průzkumná území pro společnost GEOMET s.r.o.:

• Cínovec,

• Cínovec II,

• Cínovec III.

V řízení je stanovení průzkumného území pro GEOMET s.r.o., Cínovec IV a průzkumného území Krupka pro společnost GET s.r.o.

Mimo Krušné hory je stanoveno průzkumné území pro Cínovecká deponie, a.s., Horní Slavkov I, II a pro společnost KMK GRANIT a.s., Horní Slavkov - Krásno a Krásno - Horní Slavkov.

Pro případné dobývání lithia je státní báňskou správou stanoven dobývací prostor (§ 25 horního zákona) Cínovec I pro společnost Cínovecká deponie, a.s.

K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru je Ministerstvem životního prostředí vydán předchozí souhlas pro dobývací prostor Cínovec II na ložisku Cínovec - východ pro společnost GEOMET s.r.o. Probíhá řízení o vydání předchozího souhlasu pro dobývací prostor Cínovec III na ložisku Cínovec - jih pro společnost GEOMET s.r.o.

V souladu s legislativou České republiky však může k těžbě lithia dojít až po dokončení průzkumných prací, stanovení dobývacího prostoru, získání těžebních oprávnění a v neposlední řadě rovněž po prokázání ekonomické výhodnosti - rentability. Bez toho se těžební firma v žádném případě nemůže pustit do hornického podnikání.

Těžba nerostů je podnikání jako každé jiné, a proto ji lze považovat za příležitost pro každého. Nejsou vyloučeny ani zahraniční těžební společnosti. V Evropské unii ctíme zásadu volného pohybu jak osob, tak v tomto případě volného pohybu kapitálu.

Není a priori vyloučeno, že by se do těžby lithia mohl zapojit stát, např. prostřednictvím státního podniku DIAMO. Podle zákona však má přednostní právo požádat o stanovení dobývacího prostoru firma, která vykonala geologický průzkum, a tou je společnost GEOMET s.r.o.

K otázce na finanční prospěch z případné těžby na Cínovci (resp. surovin v České republice) uvádím, že v současnosti každá organizace, která těží vyhrazený nerost, je povinna z jeho těžby odvádět úhradu z vydobytého nerostu (Hlava II horního zákona).

Podle § 33k odst. 2 horního zákona vláda svým nařízením vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady určila sazby úhrad pro jednotlivé vyhrazené nerosty. Příloha k tomuto nařízení vlády uvádí sazby úhrady z vydobytých nerostů a konkrétně pro lithium stanovuje sazbu 10 692 Kč za tunu. Jakou částku Česká republika získá prostřednictvím platby úhrady z těžby lithia, to bude záležet na tom, kolik lithia těžební společnost vytěží.

Správnost stanovení výše sazby za vydobyté lithium prověří až těžební a obchodní praxe. Není vyloučeno, že sazby budou v budoucnu, opět nařízením vlády, upravovány. Mělo by se sledovat to, aby finanční přínos pro stát byl co nejlepší, avšak současně, aby neúměrně vysoká úhrada neodrazovala potenciální investory.

Těžební společnost je povinná odvádět státu nejen úhrady za vydobytý nerost, ale také danit zisk. To jsou příjmy České republiky z hornického podnikání. Samozřejmě podmínky platí shodně i pro případné zahraniční společnosti.

S pozdravem

Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.

ředitel odboru surovinové politiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky