Vítek ( Patrioti ČR) : Ukradené Lithium II, čekají Krušné hory krušné časy? Aneb jsme nějaká rozvojová africká země?

08.02.2017

Jiří Vítek

Předseda strany PATRIOTI ČR

První blog, ze série o krádeži vody a chystané krádeži lithia

Vítek (Patrioti ČR): Voda byla ukradena, nyní se chystá potichu ohromná krádež lithia    (120.000 přečtení)

To podivné mlčení všech ekologických organizací je jasnou známkou, že se tu chystá nějaká podobná levárna jako nezapomenutelná ekokrádež se solární energií a to vše pod rouškou ochrany přírody. Jenže zisky ze solárních panelů jsou drobky, proti tomu co se chystá v Krušných horách, lithium to je pro těžaře jiný level. 

V Krušných horách leží 6-8% světových zásob a houbaři dnes chodí podle třicet let starých odhadů až po milionu tun lithia. Při současných cenách by se kov prodal za tři biliony korun!  Ano Česká republika je vlastně takový středoevropský Katar, ale je v tom jeden háček, tedy možná dva. Ten největší hák je, že svoji budoucnost opět prodáme zahraničním těžařům.

a) Vláda ve spolupráci s EU potichounku chystá prodej těchto zásob do rukou zahraničních těžařů, ale za nechtem by si chtěl něco taky zanechat i našinec co má pod čepicí , resp. společnosti Cínovecka-deponie , kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře, autora projektu prezident21 a filantropa Karla Janečka, která dostala od báňského úřadu poslední povolení k těžbě lithia z odkaliště v krušnohorském Cínovci. 

Separace lithných slíd by mohla dle informací začít za dva až tři roky. Teoretická cena získatelného uhličitanu lithného by při současné hodnotě přibližně 6 760 dolarů za tunu (jedná se o údaj z letošního léta) činila 75,2 milionu dolarů, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. Ale to je pouze drobek z celkového bochníku, který bude Janeček hledat již ve vytěženém odpadu z jiných surovin. Na Cínovci se dříve těžil cín, wolfram a molybden. Lithná slída cinvaldit (nazvaná právě podle německé části obce Cínovec), která se tam vyskytovala ve značném množství, se netěžila a dostala se tak do odkaliště. Získat lithium z materiálu z odkaliště je prostě dobrý nápad a dopady na životní prostředí jsou prakticky nulové. Stát však o tento výdělek neměl zájem.

b) Zdaleka největší  plány má ale v Krušných horách firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals . Ta chce na rozdíl od Karla Janečka těžit v Cínovci hlubinně a ze země dostat násobně více suroviny. Přestože jsou dle mě elektromobily ekologicky postavené na hlavu. Většinou jde o stoleté technologie, které levnější už nebudou: elektromotory jsou plné drahé mědi, akumulátory plné raketově zdražujícího lithia, karoserie z drahých hliníkových slitin a trocha levné thajwanské elektroniky. To celé živené elektřinou z ekologických uhelných elektráren. Někteří šílenci si dokonce myslí, že tenhle luxusní nesmysl bude mít jednou každý a to vše při odmítání jaderné energie.


Ale zpět k firmě Geomet , kterou od roku 2013 vlastní australská těžební firma European Metals (jako jednatel Geometu je v obchodním rejstříku zapsaný Australan Keith Coghlan. Geomet má nyní od ministerstva životního prostředí udělenou průzkumnou licenci. Pokud bude chtít rozjet těžbu, musí kvůli dopadům na životní prostředí splnit řadu podmínek. Nikdo ze "zelených" nekřičí, nikoho z politiků překvapivě nezajímá jak velká bude devastace krajiny, jaké chemikálie se budou používat na vylouhování kovu a kam to všechno půjde? Do dalších odkališť? A jak je u nás a v afrických rozvojových zemích zvykem, bude to tedy s největší pravděpodobností  těžit zahraniční firma, to vše za příslib pár pracovních míst ovšem pod podmínkou odpuštění daní. Při sebešetrnější současné těžbě zůstane zdevastovaná krajina a především zdroje pitné vody, která časem bude daleko dražší než celé lithium.

Na otázku, proč toto přírodní bohatství nezůstane tzv. doma, existuje již od státu odpověď: průzkum a otevření ložiska bude vyžadovat obrovské investice. Jen první fáze by vyšla na 20 milionů korun, následující studie rentability těžby bude ještě mnohem dražší. Celkové investice do otevření ložiska se odhadují na 2,5 miliardy korun. Tedy asi cca 15% toho, kolik nás stojí například ročně různé neziskové organizace ( V ČR máme 128.002 neziskových organizací). (zdroj)

Ano my si umíme se strategickými surovinami vždy nějak zajímavě poradit, jen vzpomínka na prodej vody mrazí.

Řešení:

Neprodávat a prohlásit lithium na území ČR jako nedotknutelný národní ekonomický zdroj pro budoucí generace, které bude vždy spravováno státem. Dokud lithium jinde teží bagry, nemá smysl začínat. Aspoň bude čas pořádně promyslet šetrnou těžbu. Bude to strategická surovina budoucnosti. Tedy, jestli tady v Evropě nějaká budoucnost bude.