Patriotismus je společensko-politický postoj vycházející z emotivního kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k 'otčině' (latinsky patria ←řecky patrida, πατρίδα). 'Otčinou' (či 'domovinou') může být oblast nebo město, obvykle se jí však míní národní stát nebo vlast.

Termín patriotismus je často definován jako oddanost domovské zemi, která má své specifické projevy dle jednotlivých zemí.


Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. 


Věděli jste, že...?

  • "Zpátky, ni krok" je původně sokolské a legionářské heslo.
  • Antonín Holý významně přispěl k léčbě AIDS.
  • Jan Jánský objevil, že krev se dělí na čtyři skupiny.
  • Čechy a Morava byly během více než tisíciletí oddělené jen 19 let.
  • Čechy a Morava byly za první republiky jedním z nejvyspělejších území na světě.
  • Čechoslováci byli po Američanech a Sovětech třetím národem v kosmu. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.
  • Češi a Moravané byli za první světové války zdatnými ponorkáři.
  • Češi a Moravané drží řadu prvenství ve vývoji rozhlasu.
  • Češi jsou největšími pijáky piva a vyhrávají i nad Němci.
  • Češi patří mezi nejlepší jezdce na koloběžkách na světě
  • Češi vynalezli kontaktní čočky.
  • Česká hymna má více textů i překladů do jiných jazyků.
  • Česká republika je největší výrobce gramofonů v Evropě
  • Česká republika je v současnosti největším producentem gramodesek na světě
  • Česká republika se může pochlubit nejstarší potrubní poštou
  • Česká socialistická republika měla stejnou vlajku jako Polsko.
  • Česká tisícikoruna vydaná v roce 2008 byla nejlepší bankovkou světa
  • České přístroje opět letěly do vesmíru
  • České a Moravské země na rozdíl od Polska či Slovenska existovaly přes tisíc let.
  • České židle TON získaly nejprestižnější ocenění za design. Zná je celý svět
  • Česko je největším pěstitelem potravinářského máku na světě
  • Česko je světovou špičkou ve výzkumu a výrobě nanovláken.
  • Česko má nejhustší turistickou síť v EU a jednu z nejpropracovanějších na světě
  • Česko má údajně nejhustší železniční síť na světě.
  • Československé legie přímo i nepřímo ovládaly území jednou a půl krát větší než Evropa
  • Československo mělo do roku 1920 stejnou vlajku jako Polsko.
  • Československý tank LT-38 je považován za nejlepší lehký tank druhé světové války.
  • Český lyžařský svaz je nejstarší na světě.
  • Čeští lékaři úspěšně vyhrávají nad zákeřnou leukémií
  • Čeština dala světu slova robot, pistole, dolar, houfnice nebo chřipka.
  • Do řady zpěvníků se dostala česká píseň Škoda lásky.
  • Ferdinand Porsche se narodil v severních Čechách.
  • Hokejové puky z Česka budou i v Soči. Objevily se tam záhadně
  • Identifikační značka "OK" je zřejmě tím nejcennějším na Českých aeroliniích.
  • Jan Lucemburský je v zahraničí známější jako Jan Slepý.
  • Jednotka nadzvukové rychlosti se jmenuje podle Ernsta Macha, rodákovi z Chrlic
  • Jednou z prvních skladeb, které zazněly na povrchu Měsíce, byla Dvořákova "Novosvětská".
  • Karel Klíč vynalezl hlubotisk.
  • Karel Loprais si jako jeden z nejlepších závodníků vysloužil přezdívku Monsieur Dakar.
  • Kostka cukru je český vynález.
  • Legendární "Slovenskou strelu" od Tatry trumflo až Pendolino
  • Lodní šroub je český vynález.
  • Ložisko a náboj Londýnského "oka" byly vyrobena v České republice.
  • Mezinárodní den studenstva vznikl kvůli zavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939.
  • Nacisté popravili jen jednoho předsedu vlády - Čecha Aloise Eliáše.
  • Nacisté se Čechů báli ze všech nejvíc.
  • Nacisté v Plötzensee po Němcích nejvíce popravovali Čechy.
  • Náš rozhlas vysílal jako první v kontinentální Evropě.
  • Nejznámější českou knihou je Haškův Švejk.
  • Otto Wichterle vynalezl silon. Nejznámějším vynálezem Otty Wichterla jsou samozřejmě gelové kontaktní čočky. Prvním impulsem k práci na vývoji měkkých kontaktních čoček byl jeho náhodný rozhovor ve vlaku cestou z Olomouce do Prahy roku 1952. 
  • Podkarpatská Rus se chtěla v 90. letech k Československu znovu připojit.
  • Podle "Ř" až na výjimky poznáte češtinu.
  • Pojem expresionismus vytvořil český historik
  • Poláci považují Čechy za svůj nejoblíbenější národ.
  • Pozdrav "čest práci" vymyslel Baťa.
  • Pozdrav "nazdar" vznikl v roce 1851.
  • Prezident Kennedy chválil roli Sokola v Americe
  • První "záchytka" vznikla v Česku.
  • První Československá republika byla největším výrobcem a vývozcem zbraní na světě.
  • 3. října 1926 český rozhlas vysílal první fotbalovou reportáž v Evropě (fotbalové utkání Slavie a Hungarie).
  • Prvorepubliková armáda čítala během mobilisace na jeden milion mužů.
  • Rumunsko se zastalo Českoslovenka v roce 1938 i 1968.
  • V roce 1911 byl zde založen chorvatský fotbalový klub Hajduk Split. Přesně taková slova jsou na pamětnídesce, která byla v červnu roku 2001 za přítomnosti představitelů splitského klubu odhalena v pražské pivnici U Fleků.
  • Škoda-Auto je třetí nejstarší automobilkou na světě.
  • Slavné "angličáky" se inspirovaly krabičkami od sirek ze Sušice
  • Slovo Česko je známé minimálně od roku 1777.
  • Snad nejčastěji vařený druh piva byl vynalezen v Plzni, a proto se nazývá "plzeňské".
  • Stalinova socha na Letné byla, bohužel, největší svého druhu na světě.
  • Svisle pověšená česká vlajka musí mít bílou barvu vlevo.
  • Tatra je druhá nejstarší dosud existující automobilka světa
  • Tatra vyráběla kdysi i letadla.
  • Kdo by neznal nebo neochutnal české kořalky - starorežnou, myslivce, borovičku a tuzemák. Přesto vás asi překvapí, že se oblíbený český mok pálí v nejstarší, nepřetržitě fungující palírně alkoholu na světě, která se nachází právě u nás - v Prostějově.

  • Vynálezcem hromosvodu je premonstrát Prokop Diviš, který ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil v roce 1754 svůj první hromosvod.

Návštěva Patriotů v nejstarší likérce na světě


Lidové kroje

Pokud chceme poznat oblečení lidí v minulosti, máme k dispozici jen slovní popis v historických dokumentech, a sochy a obrazy( hlavně olejové), které přežily věky.

Má to však jeden háček. V minulosti se malíři mohli věnovat pouze zobrazení světců, církevních výjevů, alegorií, zobrazovali šlechtu, krále a vládnoucí vrstvu. Šlechticům na obrazech často malíři lichotili, jen málokterý z nich si dovolil zobrazit případně jejich nehezkou tvář.

Nebylo ve zvyku malovat lidi z chudší vrstvy, a vůbec ne při práci. To v historii udělal jako první francouzský malíř Millet v polovině 19. století a bylo to považováno skoro za nevkus . Maloval lidi při práci na poli tak, jak je viděl. Rovněž holandští realisté nám zachovali některé podoby lidí a jejich života.

Oblek prostých lidí byl vzhledem k jeho použití v práci, velmi jednoduchý a účelný. Většinou si jej zhotovovali sami. Z vypěstovaného lnu se tkaly látky na košile, vlna z ovcí jim sloužila na teplejší oděvy, kůže na boty. Šilo se ručně, ženy zpracovávaly len na přízi a posléze z příze tkaly látky. Je s podivem, jak jemné látky dovedly utkat.

Pracovní oděv mužů sestával ze širokých kalhot, košile a klobouku.
Ženským oblečením byla košile, ozdobné rukávce a na to živůtek - kordule - a široká pohodlná sukně. Oděv doplňovala zástěra (fěrtoch) a šátek, různě uvázaný. Rukávce, vyšívané a naškrobené byly většinou jen součástí slavnostního kroje.

Kacabajka - byla jakýsi "kabátek" pro horší počasí. Byla vypasovaná, rukávů nahoře širokých a dolů se zužujících. Do špatného počasí se nosily "ubrusy"- čtvercové kusy konopného plátna s třásněmi. V dešti se přehodily přes hlavu, jinak se nosily sbaleny pod paží. Modernější byly "vlňáky" - vlněné šátky s třásněmi. Boty byly jen na slavnostnější příležitost, pokud dovolilo počasí, chodilo se většinou naboso. Jak je psáno v knize ...na brněnsku chodí bosky i pan starosta... V zimě se nosily většinou vysoké holinky z kůže, nebo ze sukna.

Pracovní oblek byl velmi jednoduchý, přírodních barev, látky se většinou nebarvily. O to malebnější a výraznější je sváteční oděv, který si zaslouží více pozornosti. Je dokumentem doby a dokladem umělecké činnosti lidí v mnoha oborech. Lidový kroj je výtvor umělecké činnosti, symbolem určitého kraje. Kroj je slavnostním a svátečním oděvem, nosí se do kostela, na svatby a slavnostní příležitosti. Oblékali jej také ženich s nevěstou ve svatební den

se dnes už nenosí, ale mnohým lidem ještě zůstaly ve skříních, a ještě dnes jej oblékají na různé slavnosti, které se dodržují jako pěkná tradice v některých městech a vesnicích . Například "Jízda králů" na jižní Moravě.

Podívejme se blíže na kroje, které se nosily na území České republiky. Lidové kroje v různých oblastech se velmi odlišovaly. Kroj plzeňský se výrazně lišil například od kyjovského, nebo valašského kroje. Lidé velmi málo cestovali, neměli možnost kopírovat jiné vzory, a tím se vytvořil svéráz , typický pro každý kraj. Jedné věci si povšimneme. Bohatší kraj měl i bohatší kroj na rozdíl od kraje chudšího. Kroj z Hané je bohatě vyšívaný, z lepší látky utkaný a sestává z více sukní a ozdob, než například kroj z Valašska, který je jednodušší ve vyšívání i ve výběru látky.

V Čechách se nejdéle udržel kroj na Chodsku a Plzeňsku. Chodsko tolik nezasáhlo průmysl a lidé déle trvali na svých zvycích. Pro chodské ženské kroje jsou typické červené punčochy a kožené botky se širokým, nízkým podpatkem. Plzeňský kroj se podobá chodskému. Má široké, různobarevné sukně, dole je našitá stuha.Několik spodniček (spodních sukní) rozšiřují sukni. Živůtky z brokátu, košile z nadýchanými rukávy se překrývala šátkem. Důležitá byla ozdoba hlavy. Natvrdo škrobený čepeček měl vzadu přišitá křídla , v rozpětí široká skoro metr. (holubička). Vdané ženy si křídla lámaly na ramena. Přes čepečky se ještě uvazovaly pleny z bílého plátna, krásně a jemně vyšívané bílou nití. Punčochy byly červené a střevíce z černého sametu, vpředu se zelenou stuhou ozdobené. V zimě se nosily kabátky z bílého sukna, nebo kožíšky s vyzdobenými rukávy.

Mužský kroj má modrý plášť, kazajku a vestu s červeným lemováním a lesklými mosaznými knoflíky. K tomu modré punčochy a vysoké boty. Čepice vydrovka s červeným dýnkem se zlatými prýmky a střapcem. Klobouk byl široký s černými stuhami, které se pod bradou volně uvazovaly.

Morava se vyznačovala velkou pestrostí a rozmanitostí krojů. Kroje se zde nosily až do konce minulého století a pak ještě dlouho přežívaly jejich zjednodušené podoby u venkovských žen. Valašské kroje se vyznačovaly velkou jednoduchostí, typická je modrotisková sukně. ( Modrotisk se tiskl po domácku) Vlivy doby se zapsaly do všech původních krojů, na Moravě nejdéle změnám odolávaly kroje Moravských Slováků. Moravské mužské kroje byly jednodušší, než kroje české. Nosily se jednoduché kalhoty, košile a kordule. Při špatném počasí navrch ještě haleny, nebo kožichy.

S racionalizací průmyslové výroby byly ručně šité součástky nahrazovány průmyslově vyrobenými, místo vyšívaných ornamentů se našívaly ozdobné nakupované porty a lemování. Doma vyrobené potisky (modrotisk) byl nahrazen průmyslovými tisky.

Způsob oblékání venkovského lidu by si zasloužil větší pozornost, než mu můžeme věnovat v tomto článku.

Důležité je taky to, že i dnes si mnoho lidí uvědomuje, jaký poklad jsou tradiční kroje, a uspořádávají různé národopisné slavnosti, kde se kroje ještě oblékají. Krásu lidových krojů si uvědomovali četní umělci, malíři malířů, jako byl Josef Mánes, bratři Úprkové a jiní. V jejich malbách zůstávají zachovány původní podoby krojů.

Krojům je věnováno hodně pozornosti v knihách, muzeích a jiných sbírkách.