Když se ještě v Praze platilo mostné

01.03.2018

Hlavní město se v roce  1925 dobrovolně zbavilo jednoho zdroje příjmu, mostného. Ačkoliv se poplatek za použití mostu využíval v českých zemích odpradávna a jeho znovuzavedení by se mohlo řadě obcí či přímo státu hodit

Poplatek za používání mostu se v českých zemích používal od pradávna. Hostoricky navázalo na poplatky, které lidé platili za přívozy. Ty ale nebyly příliš praktické, a tak plavidla postupně začaly nahrazovat mosty.

ejich majitelé doufali, že mostné jim částečně vrátí vložené stavební náklady. Vybírání mostného spojeného se soukromým vlastnictvím mostů zažilo svůj vrchol v 19. století. S následujícím stoletím pak mosty většinou putovaly do státních rukou a od mostného se upouštělo.

V Praze si mohli obyvatelé "oddechnout" před pětaosmdesáti lety, 24. ledna 1925, kdy bylo mostné definitivně zrušeno. Nepopulární poplatek však úplně nezanikl a na řadě mostů po celém světě se vybírá i v současnosti.

První bylo mostné zrušeno na Karlově mostě 23. listopadu 1815. A kupodivu to prý nevyvolalo jen kladné reakce. Jak píše ve svých pražských fejetonech Egon Erwin Kisch, pražští snobové se pak Karlovu mostu zproštěného poplatků vyhýbali, protože nemohli ukázat, že na to mají.

Mostné v minulosti vybírali zřízenci, kteří většinou sídlili v malém domku poblíž mostu. Příkladem je přízemní hrázděný domek, který dosud stojí v blízkosti dnešního Mánesova mostu. Výběrčím prý Pražané říkali všelijak, třeba datlové, protože "klofali" z misky drobné mince. I tehdy ale platily výjimky, zdarma se mohli přes pražské mosty pustit vojáci a členové pražského policejního sboru, ovšem pouze když měli na sobě uniformu. 

Za přechod pražských mostů se před zavedením korunové měny dával jeden krejcar, šlo ale pořídit i předplatné, kdy člověk za deset krejcarů dostal 11 kovových známek určených k hrazení mostného. Za kolo či dvoukolový trakař se platily dva krejcary, dětský kočárek a čtyřkolový trakař stál čtyři krejcary a kůň šest krejcarů.